MojeTerasa
Hlavní partner WoodPlastic
Dnes je 10. dubna 2021, svátek má Darja, pranostika na dnešní den: Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

Vyrobte si svoji listovku, zeminu, za kterou se těžce platí

Redakce
23. 11. 2020

Zatímco sluníčko už na zahradě jen symbolicky prosvětluje holé větve stromů, na trávě leží voňavá zlatohnědá záplava. Záhonky jsou zryté, nářadí uklizené, zbývá už jen zlikvidovat tu šustící parádu. Ale kam s ní? Podzimních hromad listí ze stromů se mnozí zbavují tak, že je prostě pálí. Známe to všichni – hustý dým s charakteristickým buketem se plazí mezi domy a nebere to konce.

A teď jinak. Představte si, že jste fakt hodně vyčerpaní a někdo vám zdarma věnuje zázračný prostředek na doplnění potřebných sil. Něco jako preparát, po němž bude vaše tělo zase připravené podávat ty nejlepší výkony. Hodili byste to do koše? Ale přesně to dělají lidé svým záhonkům, když na konci listopadu pálí listí. Ochuzují je o klíčový materiál potřebný ke vzniku kvalitní surové zeminy, za kterou pak zjara platí v zahradnictvích nemalé peníze.

Voňavý materiál, který váže vláhu a živiny

Listovka vzniká rozkladem listí bez jiných příměsí. Listovku s nejlepšími vlastnostmi bychom získali z tlejícího listí buku, ale protože většina z nás nemá na zahrádce svůj bukový les, vystačíme si s listím z ovocných stromů. I to nám po svém rozložení poskytne lehký drobkovitý, mimořádně nasákavý a krásně voňavý organický materiál. S ohledem na své vlastnosti a na způsob vzniku se jedná o jeden z nejdražších, které si lze na svoji zahradu pořídit.

Zatímco podmínkou vzniku zeminy z kompostu je působení různých mikroorganismů a určité teploty, listovka vzniká takříkajíc za studena, čistě rozkladem jednodruhového biologického materiálu. Proto to také trvá déle, a proto je také v zahradnictvích listovka často nahrazována snadněji dostupnými zeminami. Listovka je fascinující už tím, že její vlastnosti se rok od roku mění. Zatímco jednoletá je hodně nasákavá a spíše kyselejší, čím starší, tím neutrálnější.

Listy napadené chorobami do listovky nepatří

Hlavním přínosem listovky pro půdu na záhonku je její schopnost vázat vláhu a živiny a celkově zlepšovat půdní strukturu. Už jednoletou hrubou listovku můžete využít pro mulčování a pro zapracování do záhonků určených k pěstování zeleniny. Po dvou letech rozkladu listů už máte k dispozici humózní a krásně voňavou zeminu ideální pro výsev jak na záhoncích, tak do květináčů. V tomto případě do listovky přimíchejte na výživnou bohatou zeminu z kompostu.

Máloco je tak nenáročné jako výroba či lépe řečeno vznik listovky. Listí stačí shrabat někam do kouta zahrady (ideálně pokud zrovna nefouká vítr) a překrýt pletivem. Důležitý pro vznik listovky je průběžný přístup vlhkosti a vzduchu. Do hromady, kde má vzniknout listovka, můžete shromáždit veškeré listí z ovocných stromů, ale i z lípy, břízy či habru a většiny keřů. Vyhněte se kožovitým listům a listům s trny. Co rozhodně do listovky nepatří, jsou listy napadené chorobami, resp. houbami.

Hrabanka z opadaného jehličí zastoupí rašelinu

Zajímavou variantou listovky je tzv. hrabanka, která vzniká z opadaného jehličí. Hrabanka je výrazně kyselejší (pH 4-5), a může se tak používat namísto rašeliny. Její hlavní předností je velká schopnost nakypření půdy a propustnost, na živiny je však ještě chudší než listovka. Do hrabanky se používá spíše jehličí z jedle a borovice, ale i z tújí. Smrková hrabanka není úplně vhodná, protože je příliš hutná a rychle se rozkládá.