MojeTerasa
Hlavní partner WoodPlastic
Dnes je 18. května 2021, svátek má Nataša, pranostika na dnešní den: Deštivý květen - žíznivý říjen.

Vertikálním zahradám a zeleným stěnám patří budoucnost

Redakce
22. 1. 2021
Foto: Shutterstock

Je to jen další z módních směrů, jemuž brzy odzvoní, anebo pro nás mohou ty zvláštní svislé plochy porostlé lupením představovat něco víc? S vertikálními zahradami a zelenými stěnami se můžeme stále častěji setkávat jak v ulicích měst, tak v soukromí. Jak to celé funguje, proč si je lidé pořizují a co od nich vlastně očekávají?

S prvním návrhem vertikální zahrady osázené rostlinami přišel už v roce 1937 Američan Stanley Hart White. Profesora krajinné architektury z University of Illinois, o němž si jeho bratr v dopise přátelsky posteskl, že je zřejmě šílený, napadlo vytvořit cosi jako rostlinné jednotky, které by bylo možné stavět na sebe do výšky. Své „botanické cihly,“ jak je sám označoval, si nechal v roce 1938 patentovat s tím, že s jejich pomocí lze na stěnách pěstovat okrasné rostliny, ale i zakládat vinice.

Stěna z rostlin, které nepotřebují hlínu

Foto: Shutterstock

Hlavní impuls pro současný trend výstavby zelených stěn přišel z Francie. Botanik Patrick Blanc se celý svůj dosavadní profesní život specializuje na studium subtropických rostlin. Na základě svých výzkumů akcentoval fakt, že většina zeleně ke svému životu nepotřebuje ani tak půdu, jako spíše dostatek světla, oxidu uhličitého a vodu obsahující minerály. V roce 1988 proto vyvinul lehkou stěnu, v níž se rostliny pěstují hydroponicky, tedy v živném vodním roztoku bez přítomnosti zeminy.

Blanckovu patentovanou hydroponickou stěnu tvoří odlehčený kovový rám, který nese polymerovou desku o tloušťce do 10 mm. Na tu je ve dvou tenkých vrstvách připevněna polyamidová plsť, která imituje mechy a podporuje růst kořínků semen, resp. rostlin, které jsou do plsti vsazeny. Závlaha v podobě vody s minerály je rozváděna pomocí subtilní potrubní sítě. Kořeny rostlin přijímají živný roztok, který vsákl do plsti, a přebytečná voda stéká vlastní tíhou do základny ve spodní části zařízení. Cirkulace vody je zajištěna ventily, které ji opětovně vstřikují do potrubí.

Pořiďte si do pokoje zelený zázrak

To, že si lidé nechávají odnepaměti porůstat fasády svých domků nejrůznějšími popínavými dřevinami, je jedna věc. Ale díky inovaci v podobě vertikální hydroponické zahrady je nyní možné zelenou stěnu instalovat kdykoli a kdekoli, včetně interiérů rodinných domů. A to za podmínek (místo, čas, náklady, rozměry, výběr rostlin, náročnost údržby), které si sami stanovíme. Není divu, že stále více architektů, městských radních, byznysmenů, ale i běžných rodin se snaží využít potenciál vertikálních zahrad ke zkrášlení prostředí a ke zlepšení každodenního života v něm.

Hydroponickou zelenou stěnu v obytném domě si lze s trochou nadsázky představit jako takovou zvláštní tapetu. Tapetu, která vám poroste před očima, v létě váš pokoj ochladí a v zimě sníží náklady na topení. Která dokáže čistit a zvlhčovat vzduch, zachycovat prach, absorbovat hluk. Výběr rostlin je obrovský, stěnu lze osázet jak těmi, které rostou vzhůru, tak převislými, můžete je kombinovat, aby vytvořily požadovanou výzdobu. Jsou-li zelené stěny dobře navržené a nainstalované, patří k jejich hlavním výhodám vedle působivé estetiky především maximální užitek s minimální potřebou údržby.

Foto: Shutterstock

Zelené zahrady můžou zlepšit ovzduší ve městech

Stěnou využívající hydroponický způsob pěstování rostlin lze vylepšit pokoj, terasu, zahradu i fasádu domu. Na velké plochy, především v intravilánu měst se však častěji využívají jiné typy zelených stěn, kde jsou rostliny vysázeny do nejrůznějších polic, bloků, panelů či kazet obsahujících substráty nebo jiná růstová média. V takovém případě už hovoříme o regulérních zelených zahradách. Řada ekologických nadšenců, ale i někteří odborníci si od rozšíření takových vertikálních zelených ploch slibují výrazné zlepšení kvality ovzduší v dopravou a průmyslovou výrobou zkoušených městech.

Ať už se k fenoménu zelených stěn a vertikálních zahrad postavíme jakkoli, je zřejmé, že nejde o nic nového pod sluncem. Když se Tomáš Baťa vrátil v roce 1905 z Ameriky, pustil se naplno do budování své fabriky s tím, že jedním z jeho cílů je vybudovat továrnu v zahradách. A když se pak stal dvakrát po sobě starostou Zlína, vrhl se do přestavby celé metropole tak, aby se stala městem v zahradách. My teď vděčíme moderním technologiím za to, že každý z nás může uskutečnit něco, co dávalo smysl už našim osvíceným předkům.

Foto: Pixabay