MojeTerasa
Hlavní partner WoodPlastic
Dnes je 10. dubna 2021, svátek má Darja, pranostika na dnešní den: Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

Permakultura, to je radost z rozmanitosti

Redakce
10. 2. 2021

Úspěšně hospodařit dnes může téměř kdokoli a nemusí mít ani hektarová pole na Hané. Dokonce ani zahrádku ne, jsou tací, kteří si vystačí s truhlíky na balkóně. Mnohem naléhavější otázkou než zda, je jak hospodařit. Stačí se nějaký čas starat o půdu a úrodu, a pokud u toho člověk přemýšlí, dojde mu, že nejvýhodnější a energeticky nejefektivnější je respektovat určité zákonitosti.

Výraz permakultura je složeninou anglických termínů permanent (stálý, trvalý) a agriculture. To je původně latinské označení pro pole (agri) a pro to, co je třeba pěstovat, vzdělávat (cultura). České označení agrikultury coby zemědělství přitom nedokáže plně vystihnut šíři latinského výrazu. Totiž to, že nejde jen o každodenní „rýpání se v hlíně“, ale o celkově uvědomělý přístup ke krajině, jíž jsme součástí. Permakultura je specifický způsob péče o život prostřednictvím kultivace přírodních zdrojů.

Hlavní impuls přišel od protinožců

Prvotním popudem k úvahám o trvale udržitelném konceptu hospodaření byla neutěšená situace v oblasti životního prostředí v Austrálii v druhé polovině dvacátého století. Země byla nemilosrdně drancována důlními společnostmi a i ty poslední zbytky jakžtakž úrodné půdy dosud obdělávané původními obyvateli nejmenšího kontinentu začaly být intenzivně využívány zemědělskými koncerny. Půda a řeky byly kontaminovány těžkými kovy a chemickými činidly, pole a lesy sužovaly požáry.

A ve stejné době, kdy na bezohlednost a krátkozrakost takového přístupu ke své zemi a k lidem, jejichž život na ní závisel, začal z jedné strany upozorňovat svým naléhavým hlasem právník Peter Garrett, jinak také frontman hudební skupiny Midnight Oil a pozdější australský ministr životního prostředí, přišli v roce 1978 přírodovědec a psycholog Bill Mollison a vystudovaný krajinný návrhář David Holmgren s knihou Pelmaculture One.

Základem je respekt ke zdrojům

Kniha vyjádřila to, co už dlouho cítili lidé po celém světě. Že je možné žít a produkovat šetrným způsobem, který je trvale udržitelný, rentabilní a je v souladu s etickými normami. Autoři konceptu si nekladli žádné nároky na jeho unikátnost a rozhodně nestáli o to, aby se z něho stala záležitost úzké skupinky nadšenců. Naopak, základní principy permakultury byly od počátku definovány tak, aby si každý našel to, co ho nejvíce oslovuje: šetrnost, efektivita, nenáročnost, rozmanitost, originalita…

Podstatou permakulturního přístupu je respekt k přírodním zdrojům a k jejich šetrnému využívání. Ke zvýšení efektivity se kombinují jak vhodné zdroje, tak lokality, správné období, pěstované rostliny, ale i hospodářská zvířata a jejich vzájemné působení. Stále oblíbenější je například agrolesnictví, při němž se záměrně využívají stromy a keře typické pro lesy v rámci zemědělství, což prospívá jak kvalitě půdy, tak i samotné produkci.

Nové metody, tradiční hodnoty

Pro permakulturu je typická rozmanitost, velká pozornost je věnovaná nejenom hlavním a předem plánovaným procesům, ale i okrajovým jevům a detailům, které jsou následně citlivě začleňovány do celkového řešení. Každá změna k lepšímu, byť sebedrobnější, je vítána a ve správnou chvíli podporována. Koncept permakultury vychází z poznatků tradičního udržitelného zemědělství, které kombinuje se současným vědeckým poznáním a technickými inovacemi.